O plemeni


Vznik plemene


West highland white terriér pochází ze Skotska, přesněji z vysočiny na severu země (Highlands). Typickým obrázkem této oblasti jsou skalnatá pobřeží. V chudé kamenité krajině se rozkládají močály, podnebí je drsné, deštivé, s bouřlivými větry. V rašeliništích, vřesovištích a lesích žijí srnci, zajíci a koroptve; tato zvířata jsou bohatou potravou pro dravou zvěř. Úkolem west highland white teriéra, respektive jeho předků, bylo tuto dravou zvěř lovit. K vypuzení lišek a jezevců z jejich těžce přípustných nor ve skalách totiž potřebují lovci pomoc malých, odvážných psů.


Od tmavosrstého k bílému teriérovi
Z anglických pramenů víme, že muži, kteří v 19. století chodili s tmavosrstým předkem dnešního westíka, kejrnteriérem (Cairn Terier), na lov, měli odpor k bílým štěňatům ve vrhu a zabíjeli je. Nedorostli by prý nárokům lovu. Jednou se však přihodila Colonelu Malcolmovi z Polthallochu nehoda: zastřelil vlastního psa, protože jej kvůli barvě zaměnil s lovenou zvěří. Po této ráně se rozhodl chovat už jen bílé teriéry. Na rozdíl od ostatních chovatelů si ponechával z vrhu jen bílá nebo téměř bílá štěňata a postupnou plemenitbou pak po několika generacích zcela vyloučil ze svého chovu kejrnteriérů tmavé zbarvení. Jeho psi byli pojmenováni Poltllachův teriér nebo bílý kejrnteriér a brzy se stali uznávanými, když se ukázalo, že jsou stejně odvážní a úspěšní při lovu jako jejich tmavosrstí předkové. Navíc měli ale tu výhodu, že díky svému světlému zbarvení byli jasně vidět i za šera nebo za špatného počasí. Název "west highland white terrier" se ujal počátkem 20. století. Skotský Kennel Club klasifikoval plemeno v říjnu 1904, anglický Kennel Club jej uznal v roce 1907.


Westík jako domácí pes

První westíci, kteří byli předvedeni koncem 19. století na výstavách ve Velké Británii, byli poznamenáni i stopami po boji, které utržili při lovu. Nebylo to však hodnoceno jako nevýhoda, nýbrž naopak jako znamení velké odvahy a dobrých loveckých schopností. Ačkoliv byl westík i nadále ceněn jako lovecký pes, získal v průběhu času větší význam jako přátelský domácí společník. Stále častěji byl předváděn na výstavách psů, posupným šlechtěním se měnil i jeho vzhled: stal se nižším v kohoutku a kompaktnějším. Rovněž srst mu zhoustla. Zatímco u loveckého psa byla hustá srst spíše na překážku, byl u psa chovaného k předvádění na výstavách kladen větší důraz na vzhled a hustá srst byla nyní požadována. Dnes je typickým znakem westíka.


Westík se nyní chová převážně jako rodinný pes a jen v opravdu vzácných případech je využíván k lovu. Předpoklady k lovu ale nese stále v sobě, a to bychom jako jeho majitelé neměli podceňovat. Nejen, že má v sobě zakořeněný lovecký pud, který vede k tomu, že od vás pes uteče hned, jakmile ucítí stopu; westík je také takříkajíc "nezaměstnaný lovecký pes", který chce neustále dostávat podněty a úkoly, aby se dobře cítil. Mnoho problémů s chováním psů je způsobeno tím, že nejsou plně "vytížení". Pro majitele to znamená, že musí věnovat westíkovi spoustu času, hrát si s ním a dávat mu úkoly a v neposlední řadě dbát i na to, aby pes zůstal aktivním a mohl se dostatečně vyřádit.





obrázek

Standard plemene


Živý, nezbedný, zábavný pes, sebevědomý, v současné době získal popularitu hlavně jako společník a výstavní pes.

ANGLICKÝ NÁZEV:

West Highland White Terrier

PŮVOD:

Vyšlechtěno na konci 19.století v horách v západním Skotsku v rodině Malkolma, při zmizení současného bílého skotteriera, k honu lišky, jezevce, králíka, k vyhubení hlodavců.

POPIS:

Je plemeno loveckých psů. Druhé označení – bílý vysokohorský teriér. V současné době získal popularitu hlavně jako společník a výstavní pes. Standart byl přiznán v roce 1905. Rozšířen je prakticky po celém světě, kromě Ruska. Hlava s přiměřeně kulatým čenichem je často zarostlá srstí. Přechod od čela na mordu je slabě zřetelný. Čumák je stejný nebo o něco kratší než lebeční část. Oči nevelké, daleko od sebe a hluboko posazené. Čenich nosu je černý, velký.Uši vztyčené, špičaté, nevelké. Hrudník je hluboký. Ocas nedlouhý, rovný, rázně držící, avšak nikdy se neohne na záda

VÝŠKA:

Výška v kohoutku 28 cm.

VÁHA:

7-10 kg

SRST:

Srst je drsná, rovná, s hustým měkkým základem. Zbarvení je pouze čistě bílé. Srst vyžaduje každodenně rozčesávat hřebenem nebo kartáčem, trimování – čtyřikrát do roka.

CHARAKTER:

Živý, nezbedný, zábavný pes, sebevědomý. Proslavujíc se reklamou skotské whisky. Výborně se cítí mezi lidmi i zvířaty, miluje děti. Všeobecný miláček. Pranice a nesmělost pro toto plemeno není charakteristické. Dobře se přizpůsobuje městskému a předměstskému životu, může žít v domě i na dvoře.

PÉČE:

Lehce se cvičí.

PLEMENO:

FCI III. - Teriéři

OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :

WHW

ČÍSLO STANDARDU:

85



Nahoru



Hledáte atraktivní casino, kde vám zábava chybět nebude? Pak nás navštivte na Sazej.com a nebudete litovat. Online hry, zajímavosti ze světa hazardu a skvělé bonusy za hraní.


Webmaster: Kamila Ševčíková